Krásný zpěv bez nohou aneb Proč se ti největší bojovníci nelitují
Za bohaté považuji nejen lidi s naditým kontem, ale i ty s plným srdcem. Kteří umějí žít bez ohledu na okolnosti. Kteří pořád nefňukají, neukazují prstem na jiné a přesto dosahují ve svém oboru maxima. A vůbec nemusí jít o finančníky. Čerstvý příklad:
Každoročně chodím na charitativní vánoční koncert ve prospěch opuštěných dětí do hotelu Hiltonu Prague. Ale nepamatuji si za tu dobu ovace vestoje. Až včera.
Daniela Valíčková, která nádherným hlasem pozvedla Pucciniho, Charlese Adama i Dvořáka, neměla, jak odnést pugéty květin. Obě ruce totiž měla plně zaměstnané. Dlaněmi se obula do střevíců a její silné paže ji odnesly z jeviště. Obratně se uměla vytáhnout na koncertní židli, aby ji bylo lépe vidět, stejně jako na elektrický vozík. A když kamery v sále zabíraly detail její tváře, užívali jste si každou větu. Nemysleli jste na její handicap, ani ona. Byl to její večer, ačkoli tou hlavní vlastně být neměla.
Před 28 lety se narodila bez nohou, vůbec se jí nevyvinuly. Proč, na to se nemohla zeptat matky ani otce. Žádní se k ní totiž nepřihlásili. Adoptivní rodiče ji vychovali k životu bez žehrání. Vrhla se na studium hry na violoncello i operního zpěvu a před třemi lety se stala i maminkou. Její Tobiáš ale trpí Downovým syndromem a navíc už v osmi měsících musel na operaci. Nebezpečně vysoký tlak v plicních cévách mu vyčerpával srdce. Přesto je šťastná, protože: „Nikdy nemohu vědět, jestli se najde někdo, kdo by se mnou chtěl být. S Tobiáškem už ale nikdy nejsem sama.“
Vzácná žena neztrácí čas hledáním imaginárních viníků mezi nebem a zemí, jež ani nikdy nenajde. Místo toho využívá život k uskutečňování svých velkých přání. Než otěhotněla, stihla studijní pobyt v Londýně. V Hiltonu vedla hlasem Pražskou filharmonii a zdálo se, že nezpívá ústy, ale srdcem. Jak dozněla její árie z Rusalky, nastaly dvě sekundy ticha a pak se utrhl hromový potlesk, do něhož vstal celý sál.
Od toho večera, kdykoli si vzpomenu na nějaké obtíže, mám před očima Danielu.
Nikdy nezáleží na tom, co Vám život nedal.
Důležité je, zda umíte bojovat s tím, co máte.
Petr Casanova
Foto: Hilton Prague
