Ovládají svět on-line her ústy
Matt Victor má problém si najít čas vyprávět o své poslední vášni. Strávil posledních 8 měsíců objevováním středověkých katakomb, cestováním napříč Amerikou a trénováním bojových schopností na válečném poli. Victor je kvadruplegik a to všechno mohl zažít díky hernímu ovladači QuadStick upravenému speciálně pro lidi, kteří neovládají ruce.
QuadStick otvírá brány virtuálního světa pro lidi s těžkým tělesným postižením. Umožňuje ovládat hry, na něž běžná ústní myš nestačí. V dnešní době je nutné při hraní dělat několik věcí v jedné setině sekundy. Pohybovat myší, klikat, ovládat herní prvky klávesnicí a do toho navíc komunikovat se spoluhráči na chatu nebo přes on-line hovor.
To vyžaduje manuální zručnost, kterou lidé po úraze míchy, mozkovou obrnou, se svalovou dystrofií nebo s jinými těžšími pohybovými komplikacemi nezvládnou. Na řešení přišel před mnoha lety dnes již dvaasedmdesátiletý Ken Yankelevitz.
Příběh zrodu přístupné technologie
Už v osmdesátých letech, kdy Ken pracoval na sestrojení běžných herních konzolí Atari 2600, začal uvažovat o tom, že tyto joysticky nejsou použitelné pro lidi s postižením. Začal se o tuto tematiku zajímat a setkával se s hendikepovanými lidmi, kteří mu popsali své možnosti, přání, své požadavky. Yankelevitz sestrojil první prototyp ovladače QuadControl a začal jej prodávat za pouhých 75 dolarů. Byl to hit. Za Yankelevitzem se vydávalo mnoho lidí, aby si ovladač vyzkoušeli, on jim ho upravoval podle jejich potřeb, to vše zdarma.
Postupem času na to přestal stačit a zřídil pro zákazníky komplexní servis. Zdokonalil ovladač i jeho způsoby přizpůsobování a prodával jej za 300 dolarů. Zřídil i rehabilitační centrum a učil vývojáře i uživatele, co vše tato technologie umí a jaký může mít prospěch. Yankelevitze motivovaly příběhy klientů. Radoval se z toho, když jim nadšené děti s těžkým postižením popisovaly, jak si zahrály se svými kamarády, jak se zapojily do herní komunity a jak byly v hraní stejně dobré jako jejich spoluhráči.
Vývojář také oceňoval zpětnou vazbu on-line hráčů, kteří si pochvalovali pocit anonymity a posuzování jen podle herních výsledků. Nikdo z jejich spoluhráčů totiž nepoznal, že tato postava ovládá počítač ústy. Nikdy také nepřestal žasnout nad tím, co všechno jeho zákazníci s herními ovladači zvládali a posouvali tak hranice užití dál a dál.
Ken Yankelevitz držel krok se současnými technologiemi. Pokoušel se adaptovat nové konzole a ovladače – Sony Playstation a Microsoft Xbox. Každý používá dva analogové joysticky, směrovou plochu a 11 tlačítek. Pro upravenou verzi PS2 QuadControl to znamenalo zakomponovat dvě pohybové trubky, jednu se třemi ovládacími otvory, čtyři tačítka na rty, ústy ovládaný joystick a přepínač. Jeho Xbox360 měl všechno z toho plus další tři přepínače navíc.
I když se ale snažil sebevíc, QuadControl měl své limity, nikdy neuměl úplně všechny funkce jako běžné ovladače. Začal pracovat na úplně novém prototypu, ale zastavila jej Parkinsonova choroba.
Ken Yankelevitz měl ale štěstí, našel svého nástupce. Fred Davidson se také začal zabývat přístupnou technologií a našel si kontakt na již nemocného otce zakladatele myšlenky „bezbariérových“ herních ovladačů. Ocenil směr, kterým se Ken vydal. Vždyť hry nejsou jen bezduchým způsobem, jak zabít čas. „Lidé hrají v týmech, komunikují, volí různé strategie – to vše je pro člověka odkázaného na čtyři zdi svého pokoje neskutečný zážitek,“ uvažoval. A možnosti, jak takový ovladač uplatnit i v jiných oborech, v jiných technologiích, jsou také nepřeberné.
Fred Davidson společně ve spolupráci s Mattem Victorem inovoval vynález Yankelevitze a QuadStick byl na světě.
Jak QuadStick funguje?
QuadStick kombinuje jak motoriku (joystick), tak i vdech, výdech, lehký vdech a lehký výdech pomocí tří trubiček. Ty mají navíc ještě otvory, které umožňují intenzitu dechu regulovat. Zapojená je i brada na pohyb a také přepínač modů, který může být ovládán otočením hlavy.
„QuadStick mi umožňuje hrát jakoukoli hru, která je na trhu. Má schopnost ovládat všechny prvky jakéhokoliv systém. Je to něco, co si žádný kvadruplegik před tím nemohl zakusit,“ uvedl Matt Victor, se kterým oba vývojáři spolupracovali.
Kdo je tu hendikepovaný
Jak už bylo zmíněno, jeden z největších přínosů této technologie pro životy hendikepovaných je zrovnoprávnění. Nikdo na herním poli neřeší, jestli ta či ona postava sedí v reálném životě na vozíku. Matt Victor se musel na začátku vyrovnat s neúspěchem, než se naučil ovladač používat. Nadávali mu, že takoví amatéři by vůbec do on-line prostoru neměli chodit. Jenže s tím se musí na začátku vypořádat každý. Čas a dovednosti dokázaly své. „Na virtuálním bojišti teď zabijí mě, ale za chvíli zas porazím já je. Je to naprosto vyrovnané,“ popsal hráč.
Hraní her však nekončí jen u přístupného ovladače. Pomocí moderní technologie je možné vytvořit v ložnici hráče jakýsi virtuální svět. Velké obrazovky v různých stranách, spojení s dobrými hudebními reproduktory – to vše dá člověku pocit nevšedního zážitku a možnost sdílení jej s přáteli. Člověk sice žije ve virtuálním světě, ale může v něm získat sebevědomí, dovednosti, komunikační schopnosti, které může uplatnit v běžném životě. Zažije pocit nezávislosti, pocit toho, že je ve skupině přátel v jednom místě – i když virtuálním. Spojení v on-line komunitě pomáhá překonávat depresivní stavy po úraze, samotu i rezignaci.
Po dvou letech vývoje uvedl Davidson QuadStick na trh. Že se jednalo a správný záměr dokázal i fakt, že vývojář získal během jediného dne dary od 336 jednotlivců, které třikrát přesáhly nutnou sumu pro rozjezd výroby této technologie.
QuadStick je nyní možné zakoupit přes internet za 400 dolarů, a to přímo na stránkáchwww.quadstick.com.
Hrajeme dál
Rozvojem přístupné herní technologie a její dostupnosti se ve Spojených státech zabývá AbleGamers Foundation. Takto organizace pořádá konference, setkání, shání prostředky na nákup těchto technologií rodinám, které si je nemůžou dovolit.
Podle svých slov přináší tyto technologie do rodinného života mnoho dobrého. Děti můžou hrát společně s rodiči, se sourozenci, s přáteli – a to na stejné úrovni, bez nároků na kompromisy. Samozřejmě je nutné děti v hraní vést správně a s rozumem. Nicméně příznivé účinky na sebevědomí, na integraci, na motoriku i na rozvoj logického myšlení u postižených dětí jsou nezpochybnitelné. Dokazují to i mnohé výzkumy, konference a výměny zkušeností hráčů i rodičů, které nadace rovněž iniciuje. Asociace získala už několik cen a uznání za své působení, za přínos jak k integraci, tak i ke zlepšení podmínek života s hendikepem.
Ze zdrojů na newmobility.com, ablegamers.com awww.quadstick.com sepsala
Aneta Vidurová
www.vozickar.com