Příběh Lukáše Šembery
„Někteří lidi kašlou na pohyb a sednou si k televizi. I já jsem byl před svým úrazem línější. Teď mám větší chuť do sportu než dřív,“ líčí Šembera. Svým přístupem mnohé inspiruje. Brzy si musel zvyknout na povzbudivé a děkovné ohlasy. „Dělám to, co mě baví, a zároveň tím pomáhám lidem. Je to fajn pocit,“ dodává.Vlnu úžasu strhlo jeho video, na němž nasedá na motokrosovou motorku, umně brázdí hliněnou trať a skáče po hrbolech. Jako by to byla ta nejpřirozenější činnost.“Nemám tolik peněz na to, abych měl speciálně upravenou motorku. Takže když jede někdo z kamarádů, přidám se k němu. Posadí mě na stroj, přiváže mi nohy a zařadí kvalt. Řízení motorky znám odmalička, takže mi nedělaly problém ani skoky,“ vypráví s ohýnky v očích.
Více než čtyři roky po nehodě
Oklikou se tak po téměř pěti letech vrátil k motorkám, které ho stály plné zdraví. Psal se rok 2009, když nadějný šestnáctiletý motocyklista Šembera s plány závodit v seriálu mistrovství světa spadl hlavou na obrubník při pitbikové exhibici. Zlomenina dvou obratlů ho posadila na vozík.
Jednadvacetiletý zocelený muž dnes prožívá různé pocity, vášeň pro motorky ho však neopustila.
„Na co sednu, to se mi líbí. Chtěl bych si upravit vlastní motorku, zaplatit mechanika a zkusit časem i motokrosový závod, jenže důchod, ani výplata by na to nestačily. Takže mi nezbývá, než se vždy k někomu přidat a zajezdit si chvilku na jeden kvalt,“ říká Šembera smířeně.
Zavděk tak vezme čtyřkolkami, zápasy za brněnský basketbalový SK Hobit a občasnými lyžařskými akcemi. Kromě toho si postupně podmaňuje ještě další svět. Ten hudební.
více na 5plus2.cz
zdroj: 5plus2.cz
foto: Tomáš Kvapilík
